Rothmayerova vila

Krátký článek o Rothmayerově vile, kde jsme byli minulé úterý.

Inspirace z Brna

O víkendu jsem navštívila Brno a při té příležitosti jsem vám nafotila několik inspiračních fotografií. Procházela jsem se především po Masarykově čtvrti, která se rozvíjela od konce 19. století a ve 20. a 30.letech tu vznikla řada pro nás zajímavých staveb.Při stopování jednotlivých objektů jsem sledovala částečně trasu uvedenou na webu Brněnského architektonického manuálu, který vřele doporučuji všem, kteří Brno navštíví za účelem prohlídky architektonických zajímavostí.

Masarykově čtvrti, zdroj: http://www.bam.brno.cz/

Raumplan - Strukturální plán - Plan libre

Na základě konzultací z minulého týdne a ze dneška zde ještě dáváme několik připomínek a ujasnění k jednotlivým prostorovým plánům a stavebním prvkům. 

Raumplan - Strukturální plán - Plan libre jsou 3 základní prostorové plány používané ve 20. století

STRUKTURÁLNÍ PLÁN klade důraz na nosnou konstrukci, která slouží zároveň k vymezení prostor. Pracuje zejména se stěnami a pilíři, případně prostorovými buňkami, které mají jak funkci nosnou, tak v sobě zároveň vymezují užitný prostor. Vždy platí, že protory jsou definovány konstrukcí. Pokud pracujete s tímto plánem, nejvíce asi budete používat stěnu a pilíře. Představitelem takové architektury je Louis I. Kahn.

RAUMPLAN se na rozdíl od strukturálního plánu a planu libre odehrává nikoli v ploše, nýbrž v prostoru. Obytné místnosti mají různou výšku a jsou vůči sobě v prostoru posunuty v závislosti na jejich charakteru a významu. V praxi to znamená, že hlavní obytná místnost v domě (obývací pokoj) by byla největší, měla nejvyšší strop a nejlepší napojení na hlavní schodiště. Naopak provozní a soukromé prostory jsou obvykle řešeny jednodušeji, často již v ploše. Raumplan nejvíce používal ve své tvorbě Adolf Loos.

Pokud pracujete s rauplanem, vaším cílem nebude tvořit co nejvíce prostor. Stačí 2-3 prostory přiměřené velikosti, které na sebe zajímavě navážete a prostorově i opticky je propojíte. 


PLAN LIBRE se od předešlých dvou plánů liší především v chápání nosných a dělících konstrukcí. Zatímco u raumplanu i strukturálního plánu nosné konstrukce zároveň vymezovali vnitřní prostor, pro Plan libre je charakteristické oddělení nosné konstrukce od konstrukcí vymezujících prostor. Tím, že konstrukce vymezující prostor ztrácí svou nosnou funkci, stává se prostorové uspořádání staveb na konstrukci nezávislé a umožňuje větší variabilitu vnitřních prostor. Hlavním představitelem tvorby podle Planu libre (volného plánu) je Le Corbusier (zejména ve 20. a 30. letech). 

U Planu libre se zaměřte zejména na jednoduchou nosnou konstrukci, kolem níž bude spíš obtékat. 

Le Corbusier, Villa Baizeau, Carthage, 1928 (zdroj: http://www.laboratorio1.unict.it/2006/lezioni/ada02/pagine/102.htm)